Než vyjdete z domu, určitě si nezapomenete ani obout boty, že? Pokud tedy netrpíte Alzheimerem, demencí nebo nějakou jinou formou sklerózy, případně pokud nejste roztržitými vědátory nebo excentriky. A pokud už pak náhodou z domu bez bot vyjdete, pak si tento nedostatek určitě záhy uvědomíte a vrátíte se, abyste ho napravili. Nechce se mi věřit, že byste na schodech před bytem nebo nejpozději na chodníku před domem zjistili, že jdete naboso, a řekli si, že už se kvůli tomu nebudete vracet a obujete se zase až příště.
To, co tu zaznělo, je něco, co je jasné snad každému. Už jsme si u nás zvykli, že se prostě obouváme, a bereme to jako naprostou samozřejmost. Jenže co se týká různých typů obuvi, tady už povědomí o této problematice až tak dokonalé není. Obvykle se obujeme, ale nejednou ne tak, jak by to bylo zrovna žádoucí. A zatímco každému určitě dojde, že nemůže na ples v gumovkách nebo do obchodu v bačkorách, což je do očí bijící, jsou tu i situace, kdy není správná volba zase až tak zjevná a leckdo pochybí. A pak toho může třeba i litovat.
Když jdeme třeba někam do přírody, měli bychom určitě počítat s tím, že tam nebude terén naprosto dokonale uzpůsobený pro pohodlnou chůzi. Že tam mohou být výmoly, kaluže, kamení či bláto, že se prostě nemusí jít ani trochu snadno. A aby se to potom zvládlo co nejpohodlněji, je rozumné vzít si na takovou cestu trekové boty. Protože ty jsou právě do přírody s její nedokonalostí jako dělané.
Kdo si vezme na nohy podobnou kvalitní obuv, ten má jistotu, že ho nezaskočí žádná možná nepříjemnost nepřipraveného. Kdo se dobře obuje, tomu se jde skvěle i v místech, kde se určitě nechodí zrovna pohodlně. A kdo někdy zažil podobný výlet v promočených botách nebo botách s tenkou podrážkou, skrz niž je cítit šlápnutí na každý kamínek, ten mi dá za pravdu.